V Roudnici jsme na silného soupeře nestačili...

...ale přesto nemůžeme říct, že by se zápas klukům nepovedl! Narazili jsme tentokrát na nejlepší tým celé naší soutěže, který je tvořen mnoha nejen dobrými, ale hlavně urostlými kluky. Pro naše děťátka to tak byla dneska pořádná fuška, držet s výborným soupeřem krok.

Byly fáze hry, kdy se to klukům dařilo a taky fáze, kdy se to nedařilo vůbec a dostali jsme snad čtyři góly za minutu. :) Dnes byl rozdíl opravdu velký, takže je těžké něco hodnotit, po většinu zápasu se kluci ale snažili hrát fotbal, rychle s míčem vyjíždět a kličkovat, z čehož máme velkou radost, protože se každým pokusem zdokonalí a získají nové zkušenosti. Každým zakopnutým míčem naopak o příležitost ke zdokonalení přijdou (že, Dádo!). Každý si zkusil spoustu průniků - úplně všechny ale dnes byly nakonec neúspěšné. :( To nám naštěstí příliš nevadí, důležitá je chuť do hry a bojovnost, která klukům po většinu zápasu nechyběla, a tak můžeme být s jejich výkony (v rámci možností) spokojeni.

Zároveň však musí být pro každého z nás úroveň roudnických kluků velkou motivací - musíme chtít umět kličkovat a být rychlí jako oni. Stejně tak při střílení penalt nám někteří kluci soupeře ukázali, že to jde. I my jsme ale tentokrát z penaltového puntíku předvedli několik pěkných ran a Dáda navíc předvedl pokrok v brankářském umění! Přes prázdniny na zahradě ale rozhodně máme co zlepšovat, každý míč se musí třást strachy, když se na něj rozbíhá náš útočník! :)

Ještě jsou před námi dva týdny tréninku, které si užijeme a ještě trochu vypilujeme naše schopnosti, abychom po prázdninách proti stejně starým soupeřům ukázali, že fotbal hrát umíme!

Sportu zdar!