Něco nám prostě chybělo
Nera 2010- Libiš B 6:7
branky: Hnaš 2x, Hořejší 2x, Hříbal, Loffelmann, Hrabal
Ani ve druhém nedělním derby s Libiší se nám nepovedlo dotáhnout vedení k vítězství. Sestava ve složení: Hořejší, Kavka, Hříbal, Hrabal, Loffelmann, Hnaš, Sádlo a Táda Lajn však sehrála vyrovnané utkání a tak trochu jsme se výkonnostně našemu soupeři přiblížili oproti loňskému roku. K tomu, abychom však Libiš pravidelně poráželi nám stále něco chybí.
Větší produktivita:
Co se počtu střel týká, dal bych ruku do ohně, že jsme Libiš přestříleli, mnohdy to však nebyli střely nebezpečné a nebo doprostřed branky, kdy byl připravený skvěle chytající Libišák Fanda.
Bez zbytečně obdržených branek
Aby se nám dařilo zvrátit na naší stranu i utkání, která jsou vyrovnaná, nebo ve kterých jsme i mírně lepší, je potřeba se vyvrovat zbytečných branek vzadu. Tentokrát si nevybral své štěstí Táda Lajn, i když nutno na jeho obranu říct, že ani s bráněním jsme mu příliš nepomohli. Co mě však trápí nejvíc je to, že v brance nemáme za Dejva zatím adekvátní náhradu a všichni do jednoho chytáme míč nohama a ne rukama. Na pěkné zákroky dalších kluků si tak musíme počkat na jaro, kde doufám zúročíme základní průpravu chytání a házení, kterou mám v plánu přes zimu. Nemusí být z každého Petr Čech, ale každé dítě by tyto věci v základní podobě mělo ovládat :)
Rozkolísaná psychika
Kluci se taktéž musí naučit hrát za každého stavu, naše slabší pětiminutovka stejně jakov Horních Počaplech nás stála radost z vítězství. Samozřejmě, v těchto letech se teprve psychika vyvíjí, ale i na týmovém duchu a sebedůvěře v sebe samotného stojí výkon dětí. My si však vyrovnanost utkání prožíváme poslední půlrok, a tak ještě s podobnými situacemi, kdy tým těsně vede apod. neumíme poradit. Naopak pozitivní je naše odvaha za každého stavu, už se nestává, že by někdo začal odkopávat míče pod tlakem, což je dobře a na tom musíme stavět. Sebedůvěru k tomu musíme postupně vybudovat :)
Větší komunikace mezi hráči
snažíme se o to v tréninku, ale nejspíš málo. Je potřeba, aby hráči o sobě věděli, aby na hřišti "žili", aby každý gól oslavili společně.
Poziční hra
Nic není v životě tak černé a nic jen bílé. V minulém utkání se nám dařilo směrem vpřed téměř vše, včetně správných náběhů a až na pár výjimek i rozehrávka, Proti Libiši už to bylo tak trochu slabší, ale jak víme, u dětí je rozkolísanost výkonnosti obrovská, a tak bych "nemaloval čerta na zeď" :)
Tyto vyjmenované body mě napadly jako první, když na nich zapracujeme, máme na čem stavět na jaře i příští rok, kdy bychom měli patřit ke špičce na okrese v ročníku. Pořád hrajeme utkání proti týmům, které tam mají o rok či o rok a půl starší hráče a pro nás je to velká škola, kterou časem zúročíme :)
Pochvalu za nejlepší výkon na naší straně dostává Maty Hnaš, kterého bylo na hřišti opravdu dost cítit, byla na něm vidět obrovská chuť porazit své kámoše z bývalého klubu, jen tak dál :)
vsuvka na závěr: v sobotu jsem byl v Praze na běhu 7 km Divokou Šárkou a i já jsem pocítil, že mi něco chybělo. Bramborové umístění z několika set běžců sice potěší, ale taky cítím, že mi něco k tomu lepšímu umístění chybí. Nezbývá však nic jiného, než makat každý trénink naplno a věřit v úspěch, jedině tak ho dosáhneme! Tak co, jdete se mnou po cestě za úspěchy a sny?