Nebolo to zlé...

Turnaje léčí! Nejedná se o převratné zjištění amerických vědců, nýbrž o moji hypotézu podloženou silnou účastí na dnešním turnaji. Zatímco na pátečním tréninku nás bylo slabých 7, dnes se sešlo 12 dětí, a tak jsme dali dohromady dva týmy a vydali se do boje. Ať se nám daří, nebo ne, rád bych hned úvodem připomněl, že výsledky jsou až úplně tím posledním, co nás na zápase či turnaji zajímá. Důležité pro nás je 1) zda zápas kluky bavil a 2) zda se zlepšují v dovednostech, které trénujeme - tedy rychlost, vedení míče, střela, orientace na hřišti. Proto i v tomto hodnocení budu řešit zcela jiné věci, než výsledky.

1. Prvně bych chtěl poděkovat všem rodičům za skvělou podporu, kterou klukům zejména v závěrečných zápasech připravili! Poprvé jsme měli nejhlasitější podporu, fanouškům tedy patří zlatá medaile!
2. Dále bych se rád vrátil k bodu, zda zápasy kluky bavily. Mám pocit, že ano, což mě velmi těší. Snažím se o tom s dětmi bavit a dozvědět se i důvody, proč se případně něco nepovedlo. Tak jsem také zjistil, že Krýša měl problémy s chrániči, které ho svědily a znemožnily podat maximální výkon, Honzíka Staňka při posledním zápase hrozně bolely nohy a Fíla byl při jednom z utkání naštvaný, protože do něj soupeř strčil. :) Když se s dětmi o zápase bavíme, dbejme prosím na to, aby to neprobíhalo ve stylu: "Vyhráli jste?", protože výhra by pro nás ani naše děti neměla být tou primární motivací (i když za pár let samozřejmě bude). Motivací je v tuhle chvíli radost ze hry a zlepšování našich dovedností. Otázky ve stylu "Bavilo tě to?", "Pamatuješ, jestli se ti o zápas něco povedlo?", "Pochválil tě za něco trenér?", "Vynadal ti za něco trenér?", ... nutí dítě se ještě jednou nad svojí hrou zamyslet a zafixovat si to, co se jim tentokrát dařilo (případně to, čím mě naštvali). Musím říct, že jsem si dneska s dětmi na střídačce vždy pěkně popovídal, a někdy se naše rozhovory dokonce i promítly do další hry. Z toho mám vždy největší radost.. :)
3. Naopak, když už se tu tak chválím, opět jsem zapomněl na maskota Nera i na pokřik. V tom se budu muset polepšit, a taky to udělám!
4. A když už jsme zhodnotili individuální výkon trenéra, pojďme na děti:
   
   Tým A:
   
   Tobík H.: Vzájemný souboj s jediným srovnatelným hráčem na turnaji (Tomem Zuskinem z Libiše) prohrál, takže motivace tu stále je. Velká pochvala zejména za krásný gól pravačkou!
   Páťa Ž.: V brance to chce ještě trochu tréninku, v útoku se ale Páťa parádně zlepšuje. Zapojoval se do soubojů o míč, jezdil s míčem u nohy (novinka, super!) a ke gólu měl po pěkné střele opravdu blízko. Nejlepší hráč týmu A!
   Páťa S.: Páťa už podruhé v řadě dokázal hrát beze strachu a jezdit s míčem u nohy. Že bychom se mohli posunout dál? Zapracovat musíme na kopu, to je hrůza :)
   Dany: Byl všude tam, kde byl potřeba, má spolu s Tobíkem výborné herní myšlení. Také proto dostal tým A o mnoho gólů méně než tým B. S Danym jsem si na téma "ježdění s míčem" povídal dost, zatím ale zběsilé odkopy (bohužel) převažují. Chybí ale už jen kousíček sebevědomí, aby dokázal v zápase předvést vše, co umí o trénink (a je toho v tuhle chvíli nejvíc z celého týmu!). Zvládne to už příští turnaj? Budu největším fanouškem :)
   Áďa: Áďa se po nemoci rozjížděla pomaleji, ale v posledních zápasech už si zase vzpomněla, že se vlastně není čeho bát, a byla to paráda. U Ádi máme nejbližší cíl stejně jako u Páti S. určitě ve střele, kterou hooodně zlepšíme!
   Krýša: Benjamínek týmu má občas problémy se soustředěním, když je ale překoná, nemá problém vzít míč a utéct všem. Ta koordinace pohybů ještě není taková, takže míč často končí daleko od předpokládaného směru, Krýša má ale ještě hooodně času a velkou budoucnost!
   
   Tým B: ( = zázračně uzdravení marodi)
   
   Péťa: Hned na začátek musím vyzdvihnout to úplně nejpříjemnější překvapení celého turnaje. Péťa hrál zkrátka perfektně s míčem i bez něj, za což byl po zásluze odměněn vstřelenou brankou. A pravidla? Perfektní! Péťa má od začátku roku téměř plnou docházku, takže tak... :)
   Honza S.: Tady měly výkony spíše klesající tendenci. Honzík mívá problémy se soustředěním, ze začátku ale hrál a bojoval perfektně. Postupně ubývaly síly psychické i fyzické a poslední zápas to už bylo trápení. I tak ale pochvala. Soustředění se stoprocentně zlepšuje, a to je u Honzíka v tuhle chvíli to hlavní.
   Honza T.: Další bojovník, který dorazil po nemoci a byl dneska vykulený. Ve hře se soupeřů trošku bál a i ty pravidla nějak pozapomněl. Všechno ale vyrovnal parádním výkonem v brance, odkud krásně vyjížděl a zakládal útoky. Za to má velkou pochvalu a od toho se odrazíme.
   Fíla: Náš Fíla když nemá náladu, tak přes to vlak nejede. Trochu problém je, že se nálada změní v průběhu 14 minutového zápasu průměrně tak 3x... :) Ale když už si všimne míče a vezme si ho, je k nezastavení. A tak ho soupeři museli nemilosrdně skosit!
   Dáda: Ale jooo, líbilo se mi, jak se Dáda snažil vyjíždět z branky s míčem. Ve hře zase perfektně bojoval a zastavoval útoky soupeře. Po nemoci se do toho zase dostaneme, získáme jistotu s míčem, který nás moc neposlouchal, a bude to zase o kus lepší.
   Tobík F.: Tobík se mezi námi ukázal po opravdu dlouhé době. Tady zatím hodnotit nebudeme, po měsíci tréninku to bude vypadat úplně jinak! :)

Konečně závěr... moc se mi líbili kluci z Hovorčovic, kteří byli všichni parádně rychlí a zapálení do hry. To, že zatím neuměli pořádně kopnout do míče, není podstatné - nepochybuji, že to doženou. Pohybový základ je ale vynikající. To je to hlavní, kam se teď potřebujeme dostat - a proto je také fotbalu v našich trénincích tak málo. V současném fotbale je na prvním místě atletika. My potřebujeme kluky nejprve naučit běhat (i když jsme si pochopitelně vědomi toho, že určitá část pohybového nadání je vrozená), než bude pozdě. Pohybová dovednost je totiž nejen sama o sobě důležitá, ale také určuje rychlost učení složitých pohybových sekvencí, jakými jsou například kličky (které nás čekají již příští sezónu). Proto prosím nezapomínejte doma rozvíjet sílu a obratnost (Matějova akrobacie). Pokud budete mít zájem (což bych byl moc rád), neváhejte se ozvat a můžu doporučit i další cvičení na rychlost/koordinaci/..., která můžete provádět každý den doma. Dětem se to určitě bude hodit!

V tomhle směru máme dokonce přímo ve vlastním týmu tu nejlepší motivaci.  Je jí Tobík H., který na tom byl pohybově dokonce ještě lépe než hovorčovičtí kluci. A nejsou to jenom vrozené dispozice, díky kterým Toby své vrstevníky převyšuje... jsou to hodiny v Sokole, na žebřinách, na zahradě a teď v zimě i na lyžích. No a hlavně ho to baví.. :)

PS: Ano, mám po zkouškách, a tak si mohu dovolit psát romány. Závěrem se chci omluvit všem, které jsem tímto obral o čas, který by jinak strávili cvičením se svými dětmi :)

Sportu zdar!