Krutý výsledek po slušně odehraném utkání

01.10.2017 11:27

Nera (2009)- Pšovka (2009)  3:11 (3:3)

branky: Paloušek, Lajn, Frič

Ne vždy výsledek odpovídá tomu, jak je trenér spokojený, protože správný trenér by se neměl uspokojit vlastně nikdy. Někdy jsou však utkání, kdy je výsledek až moc krutý oproti tomu, jak se tým prezentoval. Přesně takový byl zápas v sobotu proti Pšovce A, kdy jsme odehráli poměrně povedený zápas s nelichotivým výsledkem. 

 
Ale pěkně popořadě. Sobotní ráno bylo hektické. Při ranním čaji a vločkách si tak pozvolným tempem, když v tu ránu zjistím, že za 15 minut, bych měl být správně na hřišti a že se hraje ne v pravé poledne, ale již v 10. Přesně, prohodil jsem časy našich obou týmů a tak začal počáteční chaos již na úvod dne. Naštěstí všichni hráči a hráčky měli na příjmu rodiče, kteří je na utkání dovezli nejdřív, jak jen mohli, za což patří rodičům velký dík a za mě velká omluva! 
 
Utkání jsme však začali skvěle, tým Pšovky hrající pohromadě již 3. sezónu byl zaskočen naším elánem na hřišti. A v době, kdy ještě Tom neměl ani zavázané kopačky, které mu na poslední chvíli přivezla mamka, vedli jsme 1:0. Z lavičky i ze hřiště byla cítit skvělá atmosféra, kluci s Klárkou chtěli na hřišti nechat všechno. Dlouho zaskočená Pšovka snad za prvních 10 minut ani pořádně nevymyslela žádnou kloudnou akci, a když už, skvěle chytající Tonda byl připravený.  Naopak Vlci se dostávali častokrát ke střelbě, kterou ale zneškodňoval brankář hostí, popřípadě jeho konstrukce branky. O poločasu jsme nakonec odcházeli k týmové poradě za stavu 3:3, i když na šance jsme asi soupeře přehráli. 

Do druhé půlky jsme nastoupili s tím, že další zásahy přidáme, avšak opak se stal pravdou. Dva rychlé góly, zejména po našich chybách v rozehrávce (viď Ádo :)) a pak také špatnou poziční hrou, kdy jsme zas nesmyslně napadali ve 3 jednoho hráče, nás poslali do kolen. Pak už to byl trošku zmar a smutek v našich tvářích. 

My si z toho však musíme vzít ponaučení. Nikdy to nevzdávat a věřit té naší hře! Fíla to řekl přesně v kabině po zápase při hodnocení, "že jsme prostě přestali hrát". Je to velká škoda, ale není to tragédie. V dalších utkáních se musíme o to víc semknout a věřit v úspěch i po špatném vývoji. Zejména pak lídři typu Adam, Fíla či Tom musí na hřišti ostatní povzbudit a dát do naší hry ten týmový duch. V přístím kole v Tišicích se nám to už určitě povede!