Navzdory zlepšení se v určitých fázích zápasu jsme vstřelili pouze jednu branku
Těžko se hodnotí další zápas, kdy jsme od soupeře opět obdrželi nemalý příděl. Už se to zdá možná jako klišé, že budu v hodnocení myslet hlavně pozitivně. Ano pravda, čekal jsem trochu vyrovnanější utkání, a proto byla vybrána poměrně nezkušená sestava: Štěpán s Tondou dosud odehráli jediný zápas.
Nejprve negativa: Co nám dělá obrovský problém, a to zejména u některých hráčů, je soustředění se na hru. Jsem přesvědčený, že až se nám podaří vtáhnout hráče do hry, jejich progres bude veliký, zatím jsme však pouze ve fázi snažení se o to, aby se soustředění zlepšilo. Osobně jsem i trochu přehodnotil strategii do příštích bojů a tak další kritériem je, že hráči nejprve musí ukázat dlouhodoběji, že již problém se soustředěním nemají a až poté je vezmu na utkání. Trochu mi přijde smutné, když se 3 hráči na hřišti snaží a další dva jim prostě svou nekoncentrací kazí dílčí úspěchy. Dále zapracujeme na pozici brankáře a pomalu začneme sužovat výběr potenciálních brankářů. Tento post je totiž hodně znatelný a ne každý má předpoklady na to, aby byl dobrým brankářem. Samozřejmě to ale neznamená, že bychom chtěli brankáře specializovat. Na to je ještě čas. Pořád platí, že chceme bez rozdílu kluky naučit hrát fotbal a až poté se nám postupně vykrystalizují brankáři. Čímž ovšem nechci zatratit Jířu, který mě postupně svým výkonem v zápase mile překvapil. Jen jde o to asi klukům více vysvětlit návyky brankářů-> na tom zapracujeme :)
Pozitiva: Zaprvé, což si myslím, že se časem ukáže, je dobrý a zdravý kolektiv, který to nevzdá za žádných okolností. Vždyť si to představte. Je to jako kdybychom my dospělí hledali práci a stále ji nemohli najít a všude nás jednoznačně odmítali. Poprvé, podruhé, postopadesátéprvní... kdo z nás by měl motivaci a vůli stále se vracet na pracovní úřad s optimismem, že dnes to skutečně vyjde a nějaká práce se pro nás konečně najde?... Vidíte, není jednoduché stále dokola překonávat velký neúspěch, znovu se postavit na nohy, makat na sobě a věřit, že příště se již naše příležitost naskytne. Pokud chce člověk dlouhodoběji uspět, i když má zrovna nehezké období, potřebuje pozitivní myšlení a vůli vydržet životní porážky. A přesně tohle se buduje v mysli našich malých fotbalistů. Oni to prostě nevzdávají! I když v utkání ztrácíme 20 branek, stále věříme a snažíme se vstřelit alespoň nějakou branku na druhé straně. Jak se říká: Když nás vyhodí dvěřmi, přijdeme oknem. Když nás vyhodí oknem, přiletíme komínem, ale nikdy to nevzdáme, protože se chceme stále zlepšovat. A to i díky dobré partě, která je pro těžsí období zvlášť důležitá :)
Co se týká dalších pozitiv: hráči, kteří už trénují delší dobu (hlavně Marťas, Domča, ale i Fíla), se herně zlepšují a to je ta cesta, kterou chceme jít. Fíla neuvěřitelný v brance, Domča už se zúčastňuje soubojů a Marťas jezdí jako motorová myš a přidává k tomu fotbalovost. K tomu ještě jako správný kapitán (kterého si zasloužil výkony v minulých trénincích) povzbuzuje ostatní a řídí naší hru. I Jířa jde v momentech fotbalově nahoru. A Tonda se zase může pyšnit vstřelenou brankou (poziční hru si musíme vysvětlit na tréninku) a Štěpán věřím tomu, že naváže na dobrý čtvrteční trénink.
Toť ode mne vše a sportu zdar :)